Náš příběh 

Náš příběh se začal psát v roce 1990. Bylo mi dvacet šest a neměl jsem žádné podnikatelské zkušenosti. Zašel jsem na obecní úřad v Kosmonosech a chtěl jsem koupit místní zámek. Jednání trvalo asi 15 minut, a to jen proto, že se místní zastupitelé tak dlouho smáli. Tak se dráha mého podnikání vrhla jiným směrem.

Další pokus spojit život se zámkem nastal někdy kolem roku 2002. Byl jsem byl vyzrálejší a měl jsem jasnou představu a cíl. Vše se vyvíjelo velice dobře. Místní pan starosta byl záměru nakloněn a pomohl mi zkontaktovat majitele, žijícího v Anglii. Tomu se můj nápad zalíbil. Došlo k dohodě nad rámec mých představ. Bohužel ještě asi nebyl ten správný čas. Těsně před podpisem smluv došlo k tragické autonehodě pana majitele a dědicové celou transakci zastavili.  

Zase plynul čas a byla spousta jiných starostí a aktivit. Sen o zámku se dostal na pořad dne, až když jsem přestal aktivně řídit svou společnost a jen pronajímal prostory. Má současná žena stále aktivně podnikala a neměla tolik potřebného času.

Já jsem ale nepřestával přemýšlet o zámku, porozhlížel jsem se a mapoval. Začátkem roku 2019 jsme začali různé zámečky, co byly v té době na prodej, objíždět. Se ženou, ale hlavně s mým kamarádem, stavařem a projektantem Petrem Wudym. Ten mi hned sdělil svůj odborný pohled, zhodnotil stav a spočítal nutné investice. Měl jsem představu malého zámečku s přilehlou oborou. To se ale postupně začalo rychle měnit v podnikatelský záměr právě na základě zjišťovaných skutečností. Více se začala formovat specifika toho, co vlastně chceme a hledáme. Nad všemi vítězil zámeček v Těchobuzích, kde se chystala dražba objektu jeho majitelem, Krajem Vysočina. Pak ale zasáhl covid. Dražba byla zrušena a odložena. Po covidu proběhly krajské volby, zasáhlo politikaření v té době úřadujícího starosty a z koupě sešlo. Kolotoč návštěv zámků se znovu roztočil. Jedním z nich byl i zámek Libkova Voda. V roce 2022 nás nijak neuchvátil. Neměl ani věžičku, ani hodiny.  

Projekt opět skončil v šuplíku. To velice uklidnilo mou ženu, která mě sice při většině návštěv zámku doprovázela a podporovala, ale nadšením pro koupi příliš neoplývala. Někdy ve druhé půlce roku 2023 došlo k opětovnému kontaktu s bývalým majitelem Libkovského zámku, panem Vršínským, a začaly námluvy. Ženě se to vůbec nelíbilo, byla proti. Myslela si, že zámek je už pasé a bude mít klid. Postarší blázen, co si musí pořád něco dokazovat, to byl jeden z publikovatelných argumentů, kterými se snažila mě od koupě odradit.  

Vstoupil jsem do jednání s obcí a přednesl svůj záměr. Díky dobré komunikaci se zastupiteli obce a vstřícnému jednání s paní starostkou a v neposlední řadě i poznaní dobrých sousedů bylo rozhodnuto. Teď už jen přesvědčit ženu.

V listopadu 2023 došlo k sepsání smlouvy o smlouvě budoucí, složení nevratné zálohy a nebylo cesty zpět. Vymyslel jsem malou lest: Napsal jsem zámek na ženu. Pod stromeček dostala krabičku s domovním klíčem a mnou vlastnoručně nakresleným zámkem s nápisem: Vítej doma! Co mohla dělat s vánočním dárkem? Pár poznámek jsem si samozřejmě vyslechl, ale bylo vyřešeno. Vrátila mi to o pár měsíců později. K narozeninám jsem dostal bagr se slovy: Tady ho máš, ať můžeš na zámku pořádně dělat! Tím vlastně končí náš příběh o plnění snů. Nebo začíná?

Obraťme list, nová kapitola a historie zámku se píše od 8. 4. 2024.